středa 5. února 2014

Nedávno jsem měla možnost si zafotit. Konkrétně děti naší sousedky. Měla jsem z toho obavy, jelikož když jsme se dohadovaly na termínu, tak mi říkala její představy a vyprávěla, jak její kámoška má úplně skvělý fotky dětí od profifotografa a že by ona chtěla taky. Jak mi to tak říkala, tak se mi stahoval zadek. Nebyla jsem si zcela jistá, jestli dokážu splnit její obří představy a očekávání...profík má zkušenosti, asi tak milionkrát lepší výbavu a ateliér. Klára má foťák a nový objektiv, ten mi dodával naděje. :D Zakončila to tím, ať si řeknu, kolik za to chci. Tohle nesnáším, když se mám sama sebe ohodnotit, stanovit si cenu atd, protože je mi hloupý si o něco říct (mám to po mamce), naštěstí mám přítele, který mi dodává odvahu. :)
Obavy, které jsem měla na začátku po pár snímcích odpadly. Nejdříve to vypadalo, že to nepůjde, necítila jsem se úplně fajn, neměla jsem nápady a Verča s Jonykem se styděli. Ale pak to všechno spadlo, nápady začaly přicházet a už nebyl žádný stud. Začalo mě to bavit a je taky. :)
Doufám, že to dopadlo dobře, snad jsem naplnila nějaké to očekávání.
Tak se koukněte, zkritizujte, a tak.Pokud byste se chtěli taky nafotit, tak se nestyďte. ;) Budu ráda za váš komentář. :)











1 komentář: