Tak přemýšlím, jestli mám napsat nějaký nepřátelský hate, postěžovat si na svět a tak.
Začnu asi svou spolubydlící. Chodila jsem s ní na střední, ale nemyslete si, že jsme byly kdovíjaký kámošky. Šla jsem s ní bydlet jen z jednoho a hlavního důvodu: Mít bydlení v Praze. Ale poslední dobou jsme na ní hyperalergická. Prostě, sprostě a jednoduše mě sere. Téma práce vynechám, ušetřím vás. :D
Víte co bych chtěla jednou dělat? Přála bych si mít útulnou kavárnu s dortíky a různými mlskami, aby mi tam lidi chodili pro radost, rádi se vraceli pro kávu udělanou od srdce. :) U toho bych chtěla psát nějaký labůžo blog o jídle. Vařila bych pro Péťu mňamky, pak bych to naaranžovala a vyfotila. Jojo, k tomu chodila na nějaký akce, vernisáže, všechno fotila a pak o tom něco málo napsala, třeba: Bylo to úplný nůďo, lodě "skryté" v obrazu jsem fakt nepochopila, rozlívali tam krabičák, aka červená poezie, takže taky nic moc. :D

Třeba takhle, to by mě bavilo. :)
Ještě vám chci povědět, abyste nezapomněli na hipstagram.

Tohle je nečekané i pro mě, věřte tomu. Přidat článek už po týdnu na rozdíl dvou až třech měsících...tomu říkám výkon. Připomenu mé oblíbené léto a to tak, že sem dám fotky, které jsme fotili s přítelem na analog. Jasně....jsou to ty fotky, které jsem vám slíbila asi tak před třemi měsíci. :D Hodně je jich nedoostřených, ale fotky nejsou focený zaúčelem nějaké velké prezentace, či uměleckým směrem, ale abychom si fotili vzpomínky, pro radost... :) Možná se to zlepší, jelikož Brůča sehnal starý, okouzlující Zenit, tak časem (ano, může to u nás trvat třeba rok) :D budeme fotit na něj. K většině fotek jsem mu napsala nějaký komentář, číst si to po nějakém čase je docela sranda. Omlouvám se, že je to tak dementně ořezaný.
Tak se koukněte, přeji hodně štěstí, abyste přežili nový týden. Mějte se famfárově.

 Mělo být zaostřeno na ruce. 

 Když jsme jeli z Malin na Ohradu, nebo obráceně. Byl letní večer.

 Brůča říká, že je jako pohled.

 Milujeme melouny, celý léto jsme promelounovali. Kvízová otázka: Kde, nebo jak se jmenuje zastávka na které čekáme?

 Zas čekáme na tramvaj.

 Tohle je před Paládiem, týpkovi se porouchalo auto, tak vyskočil, odtlačil ho ke straně, opravil a zas pokračoval v jeho pouti. 

 Vidíte, nekecám...vylepšili jsme to lamburskem. 

 Prý jedno z největších letadel, co kdy přistálo na letišti Václava Havla.

A to jsme se tam šli jen tak podívat.

 Jojo, tohle milujeme...bambilion cizinců, kteří vás nenechají ani přejít.

 Jak z jiný doby. :)

 Tam někde je náš zámek. ♥

 V Rumburku na nádraží. Po prvé, co jedu s Péťou k jeho rodičům. 

 Docela jsme hodně výletovali. 

 Komentář na další fotce. :D