Slib je slib

Slíbila jsem vám, že napíšu "pár" řádků o našem maturiťáku. (Moc se mi nechce psát, ale třeba mě něco napadne a nebude to jen na pár řádků.) 
Byla to docela sranda, protože jsme maturitní ples zařizovali 14 dní, než vlastně byl. Ale to jsem odbočila.
Měl začínát v 19:00, slečna, která měla na starost lísky, který nám předávala byla ještě v půl osmé doma, takže nám prošla kupa lidí na černo. :/ Nástup, který jsme trénovali pět dní předtím se celkem povedl. :D A blabla.
Přišlo mi spousta a halda lidí, byla jsem strašně ráda, ale vůbec jsem nestíhala si s nima povídat, tancovala jsem tak třikrát?! :D A ani jsem nebyla opilá, to až na afterparty! Bože...v neděli jsem ležela v křečích a chtěla jsem umřít, řeknu vám...hnus fialovej! Takhle ouvej mi nikdy nebylo.
Fakt se mi to nechce celý popisovat, protože jedna událost navazuje na druhou a bylo by to nadlouho. :D Tak sem dám pár fotek. :)

Byla ten večer nejkrásnější! :)

Hned jsem si polila šaty. :(

Je vážně pravá! :D

Na to, že držím v ruce Sprite nevypadám moc dobře. :D

To byla taky sranda! Říkala jsem mu, jestli se můžem  vyfotit s kolem. A on že jo a přišel bez kola. Tak mu povídám: Hele borec, ale my jsme se chtěli vyfotit s tím kolem, ne s tebou. :D

S bráchou. :)

Zítra mám maturiťák. Už zítra k sakru. Řeknu vám, že mám z toho strach, jestli to všechno klapne, jestli to bude hezký, jestli si to každej užije. Jsem z toho zařizování už vyčerpaná.
Pak vám k tomu něco napíšu, dodám fotky a...vždyť to znáte. Tak mi držte palce, ať jsme hezký. :)

Zase ,,kdysi dávno"

Asi to bylo v létě a my jsme měli u nás ve skateparku závody. Byli tam kluci samozřejmě na skejtu, ale i na kolech, máme tam takovej dirtovej kopec, tak jedná část závodu se odjezdila i na tom kopci. :D
Bylo to fajn, takový rodinný. Opékání klobás, popíjení pivka, hudba...takovej chillout. Byla jsem strašně překvapená, že přijeli takový kapacity, jako je např. Tomáš "Hrotič" Svoboda, Tadeáš Pavlík atd. Všechno pořádal Martin Hudzík, který vlastně dal skatepark do velmi dobrýho stavu! Takže vlastně tenhle závod byl takový křest.
Parádní na takových akcích je, že se seznámíte s někým novým. Tedy, pokud chcete. :D Já jo, takže chodím za klukama, nebo oni za mnou jestli něco nenafotíme. :) Takhle za mnou přišel Tomáš (v tý době jsem nevěděla, že je dobrej, tak jak je.:D :D) A jestli bychom něco nenafotili. Tak jsem s obrovskou radostí přitakala. Sjednali jsme termín a já se těšila. :)
Tak zas pár fotek. ;)

Víte, tak nějak podvědomě jsem si slíbila, že sem nebudu dávat obrázky z we♥it, ale nevím jak jinam vám mám ukázat, co všechno mám ráda, jaký styl, atmosféru. Můžu vám to popisovat do nekonečna, ale nikdy to nebude takový....navíc...je zábavnější koukat se na obrázky, považuji to i za oživení. Takže když si nebudu vědět rady, tak se nějaký hodím. A myslím, že teď je ta správná chvíle. :D
Miluju Wavves, ten zvuk ve "špatný" kvalitě, tu energii, když si to pouštím, tak mám chuť si oblíknout roztrhaný džíny, obout konvy a jít se strkat pod podio! Jo, to je ta moje skrytá stránka. :D Možná to nevíte, nebo vám to tak nepřijde, protože to tu neprojevuju, ale jsem děsnej hejtr. :D
Miluju Nathana, tu jeho srandu co dělá, jeho feláckej styl, to když drží jeho kejtru a loudí po ní zvuky, dokonce mi nevadí, že kouří! Děsný. Vlastně bych i takovýho kluka chtěla...potetovaný ho. Opít se spolu a jít 100 metrů hodinu domů a u toho se smát. Abychom všechny hejtovali a měli spolu styl. Jsem z toho nějak rozmrzelá, že vám to ani nedokážu popsat, to chce stát přede mnou, jenom mi číst myšlenky a pokyvovat hlavou, jako -  "JO! Fakt tě chápu."
Brácha ho nemá rád, když jsme se koukali spolu na klip tak prohlásil: Je děsnej! Furt chlastá a kouří, já bych ho učesal! :D
Asi se vám nebude líbit ta hudba, možná ani on, není hezkej, je to takovej ňuňan.

A má hezký ruce!

Ještě sem hodím klip. A slibuju, že už s ním končím! :D

Něco z minulosti

Prohlížela jsem si starý fotky a tak. Na základě tohoto poznatku jsem se rozhodla, že sem dám příspěvky z minulosti, co se stalo, kde jsem byla, čeho se zúčastnila. Teď když je venku takhle, tak nechodím fotit, nemám ani na to pořádně náladu atd.

Takže bych začala třeba Horsemanshipem, ve zkratce - jde o přirozenou komunikaci s koněm a člověk. (Ale každý má tuto hranici posunutou někde jinde, tak je to těžší.) Prioritou horsemanshipu je, že se člověk snaží respektovat koňskou přirozenost, jde o přátelství člověka s koněm...na to je potřeba spousta času a důslednosti, správný motivovaní koně.
Přednášela nám Šárka Němečková s arabským plnokrevníkem Gaborem, přidám sem pár fotek, co jsme z toho nafotila.

Šárka Němečková s Gaborem.

Pan učitel na Gaborovi.

Tohle je kůň z našeho školního statku, kříženec hucula s něčím.

z Gatu za 149!

Chtěla jsem ho, ani si nepřijdu, že jsem skoro nahá. :D

Trénuju na kaskadéra

Každej potřebuje k životu trochu hormonu adrenalinu. Ale teď je otázka za jaký situace a jak často si to dávkujete. :D
Dneska jsem si hrála na kaskadéra, samozřejmě nedobrovolně. Byla jsem na koních, dostala novýho koně, krásnýho hřebce. Byl v pohodě, krásně chodil, rozuměli jsme si.....Než v druhém výběhu vedle jízdárny nezačala lítat kobyla. Doslova se pomátl, začal tryskat a řeknu vám, že jsem takhle rychle v životě na koni nejela a prošla jsem si už mnohým. Tahala jsem ho za držku, fakt...bylo mi ho líto, ale nereagoval, stahovala jsem ho na kruh...nic...taky jsem se bála, že se rozmáznem, protože ten terén! Pak to rozpálil přímo na stěnu, chtěla jsem ho otočit do obratu, ale nedal se...takže těsně před stěnou to prudce strhl doprava a tedy logicky mě vyklopil. Letěla jsem krásně přes ohradu, dopadla částí těla na asfaltovku  a částí do trávy. Nehýbala jsem se, hekala jsem jak při porodu (aspoň jsem si tak přišla) přiběhl ke mě pes a začal kolem mě skákat a olizovat mě,  vzápětí za ním doběhl trenér se srdcem až v krku.
Všechno bylo celkem OK, ale znáte to...přetvářka! :D Dojela jsem domů, už jsem si skoro navzula ani boty. Měla jsem na zádech roztrhanou bundu...v tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem se nenapíchla na tu železnou tyčku, kterou jsem atleticky přelítla...
Jela jsem k doktorovi a povídá: No slečno, máte to krásný...takže běžte na rentgen plic, srdce, žeber a celý páteře.
Už vás nebudu dlouho napínat, ale měla jsem to prej jen taktak...jsem pod práškama, leduju, a mažu mastičkama...takže se relativně hýbu. :D :D

Budu krásná v maturitních šatech. :D

Dělejte si to tak, abyste neměli každý den stejný, jako ten předešlí. Ono to není lehký, ale kdo říká, že to lehký bude?
Asi to bude dneska chytrý, přemýšlivý a filosofický. (Tím upozorňuji, kdybyste ty výmysly a moje posunkový pochody nechtěli číst.) Zjistila jsem, že jsem dobře ovlivnitelný člověk, ale už si na to dávám pozor, takže máte smůlu! :P Ani nechci na vysokou...a důvody typu: Měla bych titul, třeba by se mi hledala líp práce, taky by se mi ta práce oddálila a já si tak prodloužila mládí...ale zeptala jsem se: Opravdu to tak chci, já to chci? Co je moje vysněná práce? Mám na to? Samozřejmě na to mám, když to miluju, půjdu si za tím a nenechám si do toho kecat. Ráda si vyslechnu ostatních názor, ale než je přijmu za sví, nebo jim dám za pravdu, tak se nad tím prosím vás zamyslete. Ono se pak lehce může stát, že si po chvilce přijímání názorů ostatních za své, bez zamyšlení nad tím, co to vlastně do vás hustí stane, že už vlastní názor ani nemáte, nebo to co jste chtěli udělat, studovat, nebo cokoliv jiného, že si najednou nejste jisti, jestli to úplně chcete, že ten druhý má pravdu a kdesi cosi, ale jestli to uvnitř cítíte, že to opravdu chcete a má to smysl (pozor! to je důležitý, aby to mělo smysl a bavilo by vás to ještě hodně dlouho.) tak se nenechte zvyklat. V momentě, kdy někdo přijde s názorem na mojí budoucnost (třeba povolání) a já si odpovím, jestli jeho názor není lepší, tak na sebe nespoléhám, nevěřím si a neumím si to obhájit, stát si za svým. Ale fakt...musíte si dát bacha, aby to mělo smysl a vy jste to opravdu milovali, baví vás to a bude i za pár let. :)
Taak si myslím, že už bych mohla sklapnout a říct vám nějaký novinky. :D
Včera jsem byla na Všechno párty s Karlem Šípem, měl tam hosty Kačera - herec a režisér, Daniel Hůlka - operní a muzikálový zpěvák a módního návrháře Osmany Laffytu. :) Byla to vážně sranda. :D Kdybyste se chtěli koukat, tak to běží  20.1 na ČT1 :)
Už jsem si koupila lístek na Votvírák! :) Znáte ho, účastníte se ho? :)

Jedna s bráchou. :)
(On je normálně hezčí, ale mě se líbila kvůli tý atmosféře) :D

Čauko Mňauko

Po krátké, ale opravdu jen krátké odmlce tu budu otravovat dalšíma žvástama. Rozhodně se nebudu omlouvat, že jsem to tady zanedbávala a už vůbec ne slibovat, že se to už nestane, protože se to nejspíš ještě stane! :D
Po malém úvodu vám sdělím, co se od té doby stalo: Nic, pak byly Vánoce a pití do noce, silvestr, následovalo další nic. Nebudu vám plnit do hlavy, jak je škola děsná, hádáme se kvůli maturiťáku, jak mě irituje počasí, ani popisovat silvestrovskou alkotrajektorii, jelikož rozhodně nejsem jediná, ale fakt mě to se*re! :D
Musím vám popřát úspěšný a šťastný  Nový rok! Ať se vám splní to, po čem toužíte. :)
Koupila jsem si nový oblečení, mám Vansky (a obrovskou radost), asi 5484912kg navíc, tunnel a tak. Asi sem hodím pár fotek, abyste záviděli! :D :D Ba ne! To nedělám a ani nechci, prostě je sem dám, abyste viděli, jak žiju, čím mometálně žiju a tak.
To vám musím říct, dneska mám rande. :)

Klárka má Vansky, Klárka má Vansky, nikomu to neříkej, nikomu to neříkej!
:D :D