Jen tak, abyste věděli, že ještě žiju. :D

Včera jsem byla na koních, docela vyšlo hezký počasí, na jízdárně byl terén tak akorát (tzn. Ani moc sucho, ani moc mokro.) Trenér tam nebyl, tak na mě dávala "pozor" Tereza. Je fajn. Přišla jsem do stáje, vyčistila jsem Woodo (ano, opravdu se tak jmenuje :D ) pomuchlovala se s ní a nasedlala. Přijela Zu, moje velká kamarádka a pak jsme šly na jízdárnu, kde jsme dostaly pokyny. Takový, že si můžem dělat co chcem. :D Tak jsem klusala, měnila směr, dělala osmičky, kruhy, chodila přes kavalety, Woodo byla ochotná, občas se lekla úplnýho hovna, ale když před ní vyletěl bažant, tak to s ní ani nehnulo, za to já se polekala. :D Pak jsme cválaly a bylo to celý fajn. Než jsem skončila s tréninkem, tak už byla skoro tma. Což mě děsně štve. Je půl šestý a já mám skoro 21:00. :D
A teď úplně z jinýho soudku....Normálně jsem ráda, že nemám žádnej problém s klukama. Kamarádky se nešťastně zamilovaly a teď to mám na denním pořádku. Přiznám se vám, že mě to už točí...od Jane a Zu to celkem jde, ale od dalších dvou? Na to už nemám sil, když mi to vypráví nejdříve na nádraží, ve vlaku, pak mi posílají tajný dopisy o hodinách a k tomu všemu ještě večer na Facebooku!! Ach ach, proč mě mamka vychovala abych byla hodná a pomáhala lidem? :D :D :D Popravdě...snažila jsem se jim pomoci, pak už jsem je i litovala, protože mi někdy přišlo, že si to slečna dokonce vyžadovala :D, ale teď to bude znít hnusně, ale je mi to lhostejný. Udělala by ona tohle pro mě? Pochybuji. (Promiňte, že jsem vám tu vylila srdce, ale už to fakt neuneslo.) 

Sice to není Woodo, ale mám ji ráda, je to u kamarádky, kam ji chodím občas pomáhat.